Profil oběti: Dimo Hadjidimov (vůdce Bulharské komunistické strany) / Člen levého křídla IMRO (Vnitřní makedonská revoluční organizace) / Jugoslávský král Alexandr I. a jeho řidič
Způsob vraždy: Střílení
Umístění: Bulharsko / Francie
Postavení: Sv roce 1928 odsouzen k smrti, ale v roce 1932 mu byla udělena amnestie. Poražen mečem francouzského jízdního policisty a poté 9. října 1934 ubit davem k smrti
Narodil se ve vesnici Kamenitsa (nyní součást Velingradu v Bulharsku). V roce 1922 vstoupil do Vnitřní makedonské revoluční organizace (IMRO). Po zabití Dima Hadjidimova, vůdce Bulharské komunistické strany v roce 1924, byl v roce 1928 odsouzen k smrti, ale v roce 1932 mu byla udělena amnestie. Zavraždil také dalšího člena levicového křídla IMRO v roce 1930 na příkaz Ivana Mihaylova. Spolupracoval s chorvatským hnutím Ustaљe.
Chernozemski také vstoupil do regionu Vardar Makedonie s kapelami IMRO a zúčastnil se více než 15 bitev se srbskou policií.
V roce 1927 Chernozemski navrhl Ústřednímu výboru IMRO vstoupit a odpálit hlavní konferenční budovu Společnosti národů v Paříži s granáty připevněnými k jeho osobě, aby upoutal pozornost světové publicity na otázku Bulhaři v Makedonii, ale jeho návrh nebyl přijat.
Byl jedním z nejlepších střelců v IMRO. Dne 9. října 1934 zavraždil Alexandra I. Jugoslávského v přístavu Marseille ve Francii a sám byl zabit bezprostředně poté, 10 dní před svými 37. narozeninami. Také se mělo za to, že střílel a zabíjel francouzského ministra zahraničí Louise Barthoua až do roku 1974, kdy vyšlo najevo, že kulka ve skutečnosti pocházela od francouzského policisty, který reagoval na střelbu krále Alexandra.
Atentát na Alexandra I. z Jugolasvie
V důsledku předchozích úmrtí tří členů rodiny v úterý Alexander odmítl v tento den v týdnu vykonávat jakékoli veřejné funkce. V úterý 9. října 1934 však neměl na výběr, protože přijížděl do Marseille, aby zahájil státní návštěvu Třetí francouzské republiky, aby posílil spojenectví obou zemí v Malé dohodě. Zatímco Alexandra vezli v autě ulicemi spolu s francouzským ministrem zahraničí Louisem Barthouem, vyšel z ulice střelec Vlado Chernozemski a zastřelil krále a řidiče. Barthou byl náhodou zastřelen francouzským policistou a později zemřel.
Byl to jeden z prvních atentátů zachycených na filmu; ke střelbě došlo přímo před kameramanem, který byl v tu chvíli jen pár kroků od něj. Kameraman zachytil nejen atentát, ale i bezprostřední následky; tělo šoféra (který byl okamžitě zabito) se zaseklo o brzdy auta, což umožnilo kameramanovi pokračovat v natáčení ze vzdálenosti několika minut od krále.
Atentátník, Vlado Chernozemski, byl Bulhar, člen Vnitřní makedonské revoluční organizace (IMRO), Makedonec: Внатрешна македонска револуционерна организационерна организациROшна македонска револуционерна организациROцерна организациROшна македонска Ihned po zavraždění krále Alexandra byl sťat mečem francouzského policisty na koni a poté zbit davem. V době, kdy byl z místa odveden, byl již mrtvý. IMRO byla politická organizace, která bojovala za odtržení Vardar Makedonie od Jugoslávie. Vedoucí organizace v té době byl Ivan Mihailov.
Podle pořadu Historie UKTV Nechvalně známé atentáty-král Alexandr IMRO spolupracovalo s chorvatskou skupinou Ustaљe vedenou Ante Pavelićem, pod tajným sponzorstvím italského diktátora Benita Mussoliniho.
Filmový záznam atentátu na Alexandra I. zůstává jedním z nejpozoruhodnějších existujících týdeníků, vedle filmu o ruské korunovaci cara Mikuláše II., pohřbech královny Viktorie Spojeného království a rakouského císaře Františka Josefa a atentátu na John F. Kennedy.
Král Alexandr I. byl pohřben v pamětním kostele sv. Jiří, který nechal postavit jeho otec. Svatý stolec dal zvláštní povolení biskupům Aloysius Stepinac, Antun Akљamović, Dionisije Njaradi a Gregorij Roћman zúčastnit se pohřbu v pravoslavném kostele. Protože jeho syn Petr II byl ještě nezletilý, převzal regentství Království Jugoslávie Alexandrův bratranec, princ Pavle Karadjordjevič.
Tento atentát byl beletrizován na začátku Druhého vraha Christopherem Hydem jako nacisty podporované spiknutí Ustasa. V knize to byl chorvatský vrah a navíc titulární druhý střelec.
