Daniel Lee Corwin | N E, encyklopedie vrahů

Daniel Lee Corwin , 40, narozený v Temple, byl prohlášen za mrtvého v 18:33, 7 minut poté, co byl do jeho náruče zahájen smrtící proud drog.

Corwin strávil velkou část zdlouhavého závěrečného prohlášení oslovením 6 rodinných příslušníků svých obětí, kteří jej sledovali z několika stop.

'Chci vyjádřit svůj smutek a lítost z nejhlubší části svého srdce,' řekl. 'Omlouvám se. Lituji toho, co se stalo, a chci, abyste věděli, že je mi to líto. Jen se ptám a doufám, že mi někdy odpustíte. Myslím, že v mnoha ohledech se bez toho stává velmi prázdným a prázdným a jediné, co máme, je nenávist a hněv.“

Navrhl také, aby stát znovu zvážil trest smrti, který nazval „dvoustranný“.

'Bolí to na obou stranách,' řekl.

Corwin byl odsouzen podle státního statutu sériového vraha za vraždy Alice Martinové, 72, z Normangee; Debra Lynn Ewing, 26 let, z Conroe; a Mary Carrell Risingerová, 36 let, z Huntsville.

Všichni zemřeli podobně strašnou smrtí.

Paní Martinová byla unesena při procházce poblíž svého domova v únoru 1987. Byla nalezena na poli Robertson County, znásilněna, uškrcena a pobodána.

Paní Ewingová byla v červenci 1987 unesena ze své práce v kanceláři brýlí v Huntsville. Byla nalezena o 2 dny později v okrese Montgomery, znásilněna, uškrcena a pobodána.

'Mám zadostiučinění, že je mrtvý a nedostane se ven,' řekla Wanda Simmonsová (29) z Odessy, sestra paní Ewingové, poté, co viděla Corwinovu smrt. „Čekal jsem, že tam bude ležet a zemře. A udělal.“

Paní Risingerová byla smrtelně pobodána při pokusu o únos při mytí auta v myčce v Huntsville v říjnu 1987. Útok sledovala její tehdy 3letá dcera, která byla ve vozidle.

'Byl to jen zvíře,' řekl William Carrell (44) o Alvinovi, bratru paní Risingerové. 'Myslím, že to bylo příliš snadné.'

Porotě okresu Montgomery v roce 1990 poté, co vyslechla mrazivé svědectví 3 obětí znásilnění, které přežily jeho útoky, trvalo pouhých 25 minut, než rozhodla, že by měl být popraven.

'Myslím, že vymysleli trest smrti pro lidi, jako je on,' řekl v pondělí Peter Speers, bývalý okresní prokurátor okresu Montgomery, který Corwina stíhal. „Je to bona fide sériový vrah. A myslím, že události kolem něj poukazují na to, jak mizerný byl tady v 80. letech systém podmíněného propuštění. Je prostě špatný, špatný, špatný.“

Corwin, který pracoval jako truhlář a měl 3 roky na vysoké škole, měl v minulosti sexuální útoky, začínal jako teenager a odpykával si 99letý trest za pokus o vraždu z Brazos County, když se přiznal k zabití 3 žen. .

Corwin byl dříve podmínečně propuštěn poté, co si odpykal více než 9 let ze 40letého trestu za těžké znásilnění. Přiznal se k obvinění ze znásilnění pocházejícího z únosu spolužáka z Temple High School, který byl pobodán a ponechán na smrt. Rána však minula její srdce a přežila, aby Corwina identifikovala jako svého útočníka.

99letý termín byl za únos studentky Texaské univerzity A&M, která byla znásilněna a ponechána na smrt poté, co jí podřízli hrdlo. Ženě, která byla přivázaná ke stromu, se podařilo vyprostit a vyklopýtala z lesa na silnici, kde ji vyzvedl motorista. Corwinův otisk prstu byl později nalezen na jejím autě a on se přiznal k pokusu o vraždu.

O 2 roky později, v rozhovoru s vězeňským sociologem, začal mluvit o zabití Risingera, pak o dalších a později úřadům řekl podrobnosti o předchozích znásilněních, včetně jednoho spáchaného, ​​když mu bylo 14 let a oběť byla 13letá... stará dívka hlídání dětí v domě v jeho sousedství.

Corwinovi rodiče u soudu s vraždou svědčili, že utrpěl dvě náhodné, ale těžké řezné rány na hlavě, když byl dítě. Psychologové, kteří s ním vedli rozhovor, naznačovali, že mohl utrpět poškození mozku, které nebylo snadno zjistitelné.

Corwin řekl detektivům, že tlak v jeho hlavě vedl k tomu, co nazval „tunelové vidění“, což po několika dnech vedlo k jeho potřebě spáchat násilí.

V úterý byli představitelé texaské věznice připraveni popravit Jeffa Emeryho (39) za znásilnění a ubodání studentky Texaské univerzity A&M v jejím bytě na College Station v roce 1979.

Fuentes: Associated Press & Rick Halperin

Daniel Lee Corwin, 40, 99-12-07, Texas

V Huntsville byl v pondělí popraven sériový vrah, který za své násilné řádění obviňoval nekontrolovatelné „tlaky v mé hlavě“, za vraždu 3 žen z jihovýchodního Texasu během 9měsíčního období roku 1987.

Daniel Lee Corwin, 40, z Temple, byl prohlášen za mrtvého v 18:33, 7 minut poté, co mu do náruče začaly smrtící proudy drog.

Corwin strávil velkou část zdlouhavého závěrečného prohlášení oslovením 6 rodinných příslušníků svých obětí, kteří jej sledovali z několika stop.

'Chci vyjádřit svůj smutek a lítost z nejhlubší části svého srdce,' řekl. 'Omlouvám se. Lituji toho, co se stalo, a chci, abyste věděli, že je mi to líto. Jen se ptám a doufám, že mi někdy odpustíte. Myslím, že v mnoha ohledech se bez toho stává velmi prázdným a prázdným a jediné, co máme, je nenávist a hněv.“

Navrhl také, aby stát znovu zvážil trest smrti, který nazval „dvoustranný“.

'Bolí to na obou stranách,' řekl.

Corwin byl odsouzen podle státního statutu sériového vraha za vraždy Alice Martinové, 72, z Normangee; Debra Lynn Ewing, 26 let, z Conroe; a Mary Carrell Risingerová, 36 let, z Huntsville.

Všichni zemřeli podobně strašnou smrtí.

Paní Martinová byla unesena při procházce poblíž svého domova v únoru 1987. Byla nalezena na poli Robertson County, znásilněna, uškrcena a pobodána.

Paní Ewingová byla v červenci 1987 unesena ze své práce v kanceláři brýlí v Huntsville. Byla nalezena o 2 dny později v okrese Montgomery, znásilněna, uškrcena a pobodána.

'Mám zadostiučinění, že je mrtvý a nedostane se ven,' řekla Wanda Simmonsová (29) z Odessy, sestra paní Ewingové, poté, co viděla Corwinovu smrt. „Čekal jsem, že tam bude ležet a zemře. A udělal.“

Paní Risingerová byla smrtelně pobodána při pokusu o únos při mytí auta v myčce v Huntsville v říjnu 1987. Útok sledovala její tehdy 3letá dcera, která byla ve vozidle.

'Byl to jen zvíře,' řekl William Carrell (44) o Alvinovi, bratru paní Risingerové. 'Myslím, že to bylo příliš snadné.'
Porotě okresu Montgomery v roce 1990 poté, co vyslechla mrazivé svědectví 3 obětí znásilnění, které přežily jeho útoky, trvalo pouhých 25 minut, než rozhodla, že by měl být popraven.

'Myslím, že vymysleli trest smrti pro lidi, jako je on,' řekl v pondělí Peter Speers, bývalý okresní prokurátor okresu Montgomery, který Corwina stíhal. „Je to bona fide sériový vrah. A myslím, že události kolem něj poukazují na to, jak mizerný byl tady v 80. letech systém podmíněného propuštění. Je prostě špatný, špatný, špatný.“

Corwin, který pracoval jako truhlář a měl 3 roky na vysoké škole, měl v minulosti sexuální útoky, začínal jako teenager a odpykával si 99letý trest za pokus o vraždu z Brazos County, když se přiznal k zabití 3 žen. .

Corwin byl dříve podmínečně propuštěn poté, co si odpykal více než 9 let ze 40letého trestu za těžké znásilnění. Přiznal se k obvinění ze znásilnění pocházejícího z únosu spolužáka z Temple High School, který byl pobodán a ponechán na smrt. Rána však minula její srdce a přežila, aby Corwina identifikovala jako svého útočníka.

99letý termín byl za únos studentky Texaské univerzity A&M, která byla znásilněna a ponechána na smrt poté, co jí podřízli hrdlo. Ženě, která byla přivázaná ke stromu, se podařilo vyprostit a vyklopýtala z lesa na silnici, kde ji vyzvedl motorista. Corwinův otisk prstu byl později nalezen na jejím autě a on se přiznal k pokusu o vraždu.

O 2 roky později, v rozhovoru s vězeňským sociologem, začal mluvit o zabití Risingera, pak o dalších a později úřadům řekl podrobnosti o předchozích znásilněních, včetně jednoho spáchaného, ​​když mu bylo 14 let a oběť byla 13letá... stará dívka hlídání dětí v domě v jeho sousedství.

Corwinovi rodiče u soudu s vraždou svědčili, že utrpěl dvě náhodné, ale těžké řezné rány na hlavě, když byl dítě.

Psychologové, kteří s ním vedli rozhovor, naznačovali, že mohl utrpět poškození mozku, které nebylo snadno zjistitelné.

Corwin řekl detektivům, že tlak v jeho hlavě vedl k tomu, co nazval „tunelové vidění“, což po několika dnech vedlo k jeho potřebě spáchat násilí.

Corwin se letos stal 18. odsouzeným vězněm, který byl v Texasu popraven, a celkově 162. od té doby, co Texas k tomuto datu před 16 lety, 7. prosince 1982, obnovil trest smrti.

(zdroje: Associated Press a Rick Halperin)

150 F.3d 467

Daniel Lee CORWIN, navrhovatel-odvolatel,
v.
Gary L. JOHNSON, ředitel, Texas Department of Criminal
Justice, Institucionální oddělení, Respondent-Appellee.

č. 97-20890.

Odvolací soud Spojených států,
Pátý obvod.

7. srpna 1998.

Odvolání od okresního soudu Spojených států pro jižní okres Texasu.

Před KINGEM, HIGGINBOTHAMEM a DAVISEM, obvodními soudci.

W. EUGENE DAVIS, obvodní rozhodčí:

Daniel Lee Corwin, texaský vězeň v cele smrti, žádá o osvědčení o odvolání („COA“), aby přezkoumal zamítnutí jeho žádosti o soudní příkaz habeas corpus okresním soudem. Z následujících důvodů zamítáme Corwinovu žádost o COA.

já

A. Fakta a historie postupu

Corwin byl odsouzen k trestu smrti poté, co byl odsouzen státním soudem za vraždu více než jedné osoby podle stejného plánu nebo způsobu chování. TEX. TRESTNÍ ŘÁD ANN. § 19.03(a)(7)(B) (Západ 1994). 1 Jeho odsouzení a trest byly potvrzeny texaským odvolacím trestním soudem. Corwin v. State, 870 S.W.2d 23 (Tex.Crim.App.1993) (en banc). Texaský trestní odvolací soud shrnul fakta podporující Corwinovo odsouzení a rozsudek a Corwin uznal, že toto shrnutí faktů je přesné.

V průběhu devíti měsíců v roce 1987 [Corwin] unesl, sexuálně napadl a zabil dvě ženy a poté se pokusil unést, a když nemohl, zabil třetí. V červenci 1987 unesl šestadvacetiletou Debru Ewingovou z Huntsville Vision Center, kde pracovala. Zjevně ji odvezl do odlehlé oblasti okresu Montgomery, znásilnil ji na předním sedadle svého náklaďáku a pak ji uškrtil nějakým obvazem a dvakrát ji bodl do hrudníku.

V únoru téhož roku [Corwin] unesl dvaasedmdesátiletou Alici Martinovou, která se denně procházela po farmě na trh v Madison County. Zjevně ji odvezl do odlehlejší oblasti v okrese Robertson, znásilnil ji na předním sedadle svého náklaďáku a poté ji uškrtil obvazem a čtyřikrát ji bodl do zad.

Na halloweenský večer roku 1987 se [Corwin] pokusil přinutit šestatřicetiletou Mary Risinger do jeho náklaďáku v myčce aut v Huntsville. Když bojovala, bodl ji do krku a přeťal každou větší krevní cévu na krku.

Ve fázi trestu se ukázalo, že [Corwin] se dopustil podobných trestných činů jak před, tak po třech trestných činech v roce 1987. V roce 1975 [Corwin] unesl spolužačku ze střední školy a odvezl ji vlastním autem na štěrkoviště, kde ji znásilnil. . Pak ji donutil vystoupit z auta, podřízl jí hrdlo, bodl ji do srdce a nechal ji mrtvou. Jako zázrakem přežila. [Corwin] byl za tento trestný čin odsouzen ke čtyřiceti letům vězení.

V říjnu 1988 [Corwin] unesl spolueditelku Texas A & M v jejím vlastním vozidle a odvezl ji do parku. Tam ji sexuálně napadl, pak jí obvázal ruce kolem stromu a sekl a probodl hrdlo. Také přežila. [Corwin] si odpykával trest za tento poslední trestný čin během okamžitého stíhání.

Id. ve 27.

Corwin podal u státního soudu žádost o soudní příkaz habeas corpus, ve které vznesl několik žalob. Soud se těmito nároky zabýval, učinil skutková zjištění a právní závěry a doporučil, aby Corwinovi byla odepřena úleva habeas. Ex parte Daniel Lee Corwin, č. 89-05-00404-CR-(1) (Tex. D. Ct. Montgomery Cty. 10. března 1997).

Stanovisko Texaského soudu pro trestní odvolání vydané v dubnu 1997, které souhrnně přijalo zjištění a závěry soudu prvního stupně. Ex parte Daniel L. Corwin, č. 33570-01 (Tex.Crim.App. 23. dubna 1997) (en banc). Texas Court of Criminal Appeals uvedl, že „skutková zjištění a právní závěry soudu prvního stupně jsou podepřeny záznamem a na tomto základě je požadovaná náprava zamítnuta“. Id.

V srpnu 1997 Corwin podal žádost o federální úlevu habeas corpus podle 28 U.S.C.A. § 2254 (Sup. 1998). Corwin vznesl ve své federální petici habeas stejné problémy, jaké vznesl ve své státní petici. Odpůrce odpověděl na Corwinovu žádost a navrhl zkrácené rozhodnutí.

Okresní soud vydal v září 1997 memorandum a příkaz, kterým vyhověl návrhu Odpůrce na zkrácený rozsudek a zamítl Corwinovu žádost podle § 2254 i jeho žádost o COA. Corwin v. Johnson, č. H-97-2667 (S.D.Tex. 18. září 1997).

Corwin podal včas odvolání. U tohoto soudu požaduje COA v osmi otázkách, které vznesl ve své žalobě k okresnímu soudu. Než probereme podstatu tohoto odvolání, zvážíme účinek nedávno přijatého zákona o boji proti terorismu a účinnému trestu smrti (dále jen „AEDPA“) z roku 1996 dva v tomto případě.

B. Aplikace AEDPA

Corwin podal svou žádost o federální habeas podle § 2254 dne 13. srpna 1997. AEDPA byla podepsána prezidentem dne 24. dubna 1996. Ve věci Nobles v. Johnson tento soud rozhodl, že ustanovení AEDPA se vztahují na petici habeas, když habeas petice byla podána po uzákonění AEDPA. 127 F.3d 409, 414 (5. Cir. 1997), cert. zamítnuto, --- USA ----, 118 S.Ct. 1845, 140 L. Ed. 2d 1094 (1998). AEDPA je tedy v tomto případě použitelná.

Podle AEDPA musí žadatel získat osvědčení o odvolání (COA), aby mohl pokračovat ve svém odvolání. Certifikát pravosti bude vydán, pokud navrhovatel podstatným způsobem prokáže popření ústavního práva. 28 U.S.C.A. § 2253(c)(2) (Sup. 1998).

Corwin nejprve zpochybňuje výklad AEDPA ze strany tohoto okruhu. 3 Corwin tvrdí, že interpretace jazyka AEDPA tímto obvodem porušuje klauzuli o nadřazenosti, protože vyžaduje, aby federální soudy respektovaly rozhodnutí státního soudu týkající se platnosti soudních postupů podle ústavy Spojených států.

V tomto obvodu, za předpokladu, že státní soud plně a spravedlivě rozhodl o nárocích navrhovatele, jsou čisté právní otázky a smíšené právní a skutkové otázky přezkoumány podle § 2254 písm. d) odst. 1 a skutkové otázky podle § 2254 písm. 2254(d)(2). Drinkard v. Johnson, 97 F.3d 751, 767-68 (5. Cir. 1996), cert. zamítnuto, --- USA ----, 117 S.Ct. 1114, 137 L. Ed. 2d 315 (1997). Podle § 2254 písm. d) odst. 1 „aplikace práva na skutkový stav je nepřiměřená pouze tehdy, lze-li říci, že rozumní právníci zvažující otázku by byli toho názoru, že rozhodnutí státního soudu bylo nesprávné“. Id. na 769. 'Jinými slovy, můžeme poskytnout úlevu habeas pouze v případě, že rozhodnutí státního soudu je tak jasně nesprávné, že by nebylo diskutabilní mezi rozumnými právníky.' Id.

Corwin tvrdí, že tyto výklady § 2254 jsou protiústavní a že všechna rozhodnutí státního soudu o federálních ústavních otázkách v řízení habeas by měla podléhat de novo přezkumu federálními soudy. I kdybychom s tímto závěrem souhlasili – což ne – jeden senát tohoto soudu nesmí přehlasovat jiný senát. Viz United States v. Taylor, 933 F.2d 307, 313 (5. Cir. 1991). V důsledku toho musí být Corwinovo odvolání přezkoumáno v souladu s výkladem AEDPA tohoto okruhu, jak je stanoveno v Drinkard.

Nyní se zaměříme na zvážení problémů, které Corwin uvádí ve své žádosti o COA.

II.

Absence A. Corwina na prvním dni výběru poroty

Corwin nejprve tvrdí, že jeho právo na účinnou pomoc právního zástupce podle šestého dodatku a jeho právo na spravedlivý proces podle čtrnáctého dodatku byly porušeny, protože nebyl fyzicky přítomen v soudní síni během předběžné kvalifikace porotců.

Corwin chyběl na prvním dni výběru porotou, během kterého byly zvažovány výjimky a omluvy a venirepersons byli požádáni, aby odpověděli na dotazník. Corwin uvedl tento argument ve své státní žádosti o habeas corpus.

Státní soud 4 dospěl k závěru, že Corwin se vzdal jakékoli chyby týkající se jeho nepřítomnosti v řízení, protože poté, co se dostavil pro voir dire, nevznesl námitku proti diskvalifikaci žádného porotce, když byl nepřítomen v soudní síni. Ex parte Daniel Lee Corwin, č. 89-05-00404-CR-(1), v 7 (Tex. D. Ct. Montgomery Cty. 10. března 1997).

Soud prvního stupně střídavě rozhodl, že Corwinova nepřítomnost v řízení o předběžné kvalifikaci poroty představuje neškodnou chybu a že Corwin nemá právo být u řízení, protože jeho přítomnost by nepřispěla k základní spravedlnosti řízení. Závěry státního soudu byly stručně přijaty Texaským trestním odvolacím soudem. Ex parte Daniel L. Corwin, č. 33570-01 (Tex.Crim.App. 23. dubna 1997) (en banc).

Okresní soud dospěl k závěru, že Corwinovo opomenutí vznést námitku proti diskvalifikaci porotců v jeho nepřítomnosti představovalo nezávislý a adekvátní státní důvod, který procesně bránil federálnímu přezkumu jeho nároku.

Pokud rozhodnutí státního soudu, kterým se zamítá ústavní nárok federálního žadatele habeas, „spočívá na adekvátní a nezávislé státní procesní překážce a nezdá se, že by spočívalo primárně na federálním právu, nemůžeme přezkoumat podstatu federálního nároku bez prokázání příčiny a předsudky za procesní selhání nebo prokázání, že naše nepřezkoumání nároku by mělo za následek úplný justiční omyl.“

Boyd v. Scott, 45 F.3d 876, 879-80 (5. Cir. 1994) (cituje Young v. Herring, 938 F.2d 543, 546 (5. Cir. 1991)) (ostatní citace vynechány).

Corwin napadá rozhodnutí okresního soudu z několika důvodů. Corwin nejprve tvrdí, že protože se v Texasu pravidelně nedodržuje pravidlo současné námitky, procesní překážka selhává. Viz Sones v. Hargett, 61 F.3d 410, 416 (5. Cir. 1995) (zastává názor, že domněnku, že státní procesní pravidlo může bránit přezkumu nároku na federální úlevu habeas, lze vyvrátit skutečností, že státní procesní pravidlo není přísně nebo pravidelně dodržováno).

Nejvyšší soud rozhodl, že jako přiměřená procesní překážka postačuje „státní procesní důvod, který je striktně nebo pravidelně uplatňován spravedlivě na velkou většinu obdobných nároků“. Amos v. Scott, 61 F.3d 333, 339 (5. Cir. 1995) (s odvoláním na Dugger v. Adams, 489 U.S. 401, 410 n. 6, 109 S.Ct. 1211, 1217 n. 6, 103 L.Ed .2d 435 (1989)).

Tento obvod rozhodl, že texaské pravidlo o současné námitce je přísně nebo pravidelně uplatňováno nestranně na velkou většinu podobných nároků, a je proto přiměřenou procedurální překážkou. Id. Corwinův první argument proto selhává.

Corwin také tvrdí, že soud prvního stupně jasně neuvedl, že problém zamítá kvůli procesnímu zmeškání. nesouhlasíme. Soud prvního stupně shledal, že Corwin nenamítal proti nepřítomnosti v předběžné kvalifikaci poroty. Kromě toho, pokud jde o Corwinovu nepřítomnost v řízení, soud prvního stupně shledal, že Corwin „neodmítl námitky vůči žádnému venireperson a vzdal se jakékoli chyby“.

Ačkoli soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dvou alternativních důvodech, nic to nemění na primárním názoru soudu – že Corwinovo opomenutí vznést námitku představovalo procesní selhání. Tento argument tedy také neobstojí.

Corwin dále napadá procesní překážku tím, že tvrdí, že odvolací trestní soud „výslovně nepřevzal písemná zjištění a závěry soudu prvního stupně, ale pouze konstatoval, že taková zjištění a závěry“ jsou podepřeny protokolem. Když poslední rozhodnutí státního soudu týkající se nároku souhrnně potvrzuje rozsudek nižšího soudu o zamítnutí nápravy, federální soud se podívá na poslední vysvětlené rozhodnutí, aby určil, zda bylo rozhodnuto primárně na základě státní procesní překážky. Ylst v. Nunnemaker, 501 U.S. 797, 802-04 & n. 3, 111 S.Ct. 2590, 2595 a n. 3, 115 L. Ed. 2d 706 (1991).

Corwin tvrdí, že tento senát nemůže prozkoumat stanovisko Texaského soudu pro trestní odvolání k závěrům soudu prvního stupně, protože odvolací soud zvolil jazyk odlišný od jazyka předchozího soudu, aby vyjádřil své stručné prohlášení. Je nevyhnutelné, že Odvolací trestní soud stručně potvrdil skutková zjištění a právní závěry soudu státního soudu, který rozhodl, že Corwin nemůže vznést tento argument z důvodu procesního nedodržení. Corwinovo sémantické rozlišení je bezcenné.

Konečně Corwin tvrdí, že protože soud prvního stupně poskytl alternativní držby, včetně rozhodnutí o zamítnutí nároku ve věci samé, procesní překážka již není účinná. Viz Ylst, 501 U.S. na 801, 111 S.Ct. na 2593. Corwin ignoruje skutečnost, že soud dal jasně najevo, že diskuse o jeho opodstatněnosti byla na podporu jeho alternativního držení. V tomto okruhu je jasné, že alternativní rozhodnutí nepůsobí tak, že by narušila platnost procesní překážky, která tvoří primární podíl. Rogers v. Scott, 70 F.3d 340, 342 (5. Cir. 1995), cert. odepřeno, 517 U.S. 1235, 116 S.Ct. 1881, 135 L. Ed. 2d 176 (1996).

Navrhovatel neuvádí žádné argumenty, které by jinak chránily jeho právo vznést tuto otázku v petici habeas. Navrhovatel navíc neprokázal, že neochota federálního soudu projednat nárok bude mít za následek úplný justiční omyl. Protože Corwin netvrdil, že je skutečně nevinný, výjimka „zásadního justičního omylu“ je nepoužitelná. Viz Ward v. Cain, 53 F.3d 106, 108 (5. Cir. 1995) (omezující výjimku základního justičního omylu na případy, kdy „navrhovatel fakticky prokáže, že nespáchal trestný čin přesvědčení ').

Corwin nejenže netvrdí nevinu, ale neukazuje žádnou chybu. Corwin spekuluje, že jeho přítomnost mohla mít za následek jinou skupinu poroty, ale netvrdí, že vybraná porota byla nevhodná. 'Obhajoba nemá žádné ústavní právo být přítomna při každé interakci mezi soudcem a porotcem.' Spojené státy v. Gagnon, 470 U.S. 522, 526, 105 S.Ct. 1482, 84 L. Ed. 2d 486 (1985).

Doložka o řádném procesu zaručuje obžalovanému „právo být přítomen v jakékoli fázi trestního řízení, která je kritická pro jeho výsledek, pokud by jeho přítomnost přispěla ke spravedlnosti řízení“. Kentucky v. Stincer, 482 U.S. 730, 745, 107 S.Ct. 2658, 96 L. Ed. 2d 631 (1987).

Ve věci Gagnon Nejvyšší soud vysvětlil, že „přítomnost obžalovaného je podmínkou řádného procesu do té míry, že by jeho nepřítomnost zmařila spravedlivé a spravedlivé slyšení, a to pouze v tomto rozsahu“. 470 U.S. na 526, 105 S.Ct. 1482 (interní citace vynechány).

Dospěli jsme k závěru, že Corwin nijak zásadně neprokázal zbavení ústavního práva a nemá nárok na COA v této záležitosti.

B. Omluva potenciálního porotce

Druhé Corwinovo tvrzení je, že soud prvního stupně nesprávně omluvil potenciálního porotce v rozporu s Witherspoon v. Illinois. 5 Soud omluvil Glorii Dawn Northamovou, protože vyjádřila neochotu uložit trest smrti. Při zvažování vhodnosti vyloučení porotce „je rozhodující otázka, zda by názory porotce bránily nebo podstatně omezovaly výkon jeho povinností porotce v souladu s jeho pokyny a jeho přísahou“. Mann v. Scott, 41 F.3d 968, 980 (5. Cir. 1994) (interní citace a citace vynechány).

Corwin tvrdí, že Northamová neměla být vyloučena, protože výslovně neuvedla, že by neuložila trest smrti. 6

Northamova prohlášení o voir dire opakovaně vyjadřovala její nespokojenost, ne-li neochotu, použít odpovídající právní normu pro uložení trestu smrti. Místo toho vyjádřila přesvědčení, že v souladu se svým svědomím použije svůj vlastní vyšší standard dokazování.

Státní soudní dvůr zjistil, že Northam bude „vyžadovat vyšší důkazní břemeno k zodpovězení zvláštních otázek, než vyžaduje zákon, a nebude schopen věrně a nestranně uplatňovat zákon“. Ex parte Daniel Lee Corwin, č. 89-05-00404-CR-(1), v 6 (Tex. D. Ct. Montgomery Cty. 10. března 1997).

Ve věci Drew v. Collins jsme usoudili, že tam, kde potenciální porotce „při mnoha příležitostech během výslechu voir dire uvedl, že by použil vyšší standard, než jaký chápal jako standard pro důvodné pochybnosti“, soud prvního stupně „by mohl správně určit, že [ trvání potenciálního porotce na tak vysokém důkazním břemenu by podstatně zhoršilo jeho výkon jako porotce.“ 964 F.2d 411, 417 (5. Cir. 1992). Vzhledem k reakci společnosti Northam na výslech in voir dire, státní soud přiměřeně aplikoval zákon na fakta a federální úleva habeas není vhodná. Corwin nemá v této záležitosti nárok na COA.

C. Ústavnost Texaského trestního zákoníku § 19.03(a)(7)(B)

Corwin dále tvrdí, že § 19.03(a)(7)(B) Texaského trestního zákoníku je podle osmého a čtrnáctého dodatku k ústavě Spojených států protiústavně vágní. Toto ustanovení činí hrdelním zločinem vraždu více než jedné osoby během různých trestných transakcí, pokud jsou vraždy spáchány na základě stejného schématu nebo stejného jednání. TEX. TRESTNÍ ŘÁD ANN. § 19.03(a)(7)(B) (Západ 1994).

Texaský soud pro trestní odvolání se touto otázkou zabýval v Corwinově přímém odvolání. Odvolací trestní soud odmítl myšlenku, že zákon „je neurčitý jednoduše proto, že nespecifikuje, že různé transakce, během nichž je zabita jedna nebo více osob [sic], musí proběhnout po určitou dobu nebo na určitém místě. Corwin v. State, 870 S.W.2d 23, 27 (Tex.Crim.App.1993).

Ve věci Anderson v. Collins posuzoval tento soud ústavnost související části ustanovení texaského trestního zákoníku o trestu smrti – § 19.03(a)(2) – podle kterého je spáchání vraždy „v průběhu spáchání vyjmenovaných trestných činů. 18 F.3d 1208 (5. Cir. 1994). Po zvážení precedentu Nejvyššího soudu tento soud shledal, že „v průběhu páchání... loupeže“ je založeno na objektivním důkazu konkrétního případu; neapeluje na citlivost porotců ani nevybízí k ukládání subjektivního měřítka.“ Id. v 1222.

Tento soud dále shledal, že „jak povaha fráze, tak praxe texaských soudů brání tomu, aby porotě byla poskytnuta bezuzdná diskrétnost“. Id. Porota odlišila jazyk ustanovení od nepřípustně vágních frází, jako je „nechutně nebo svévolně odporné, hrozné nebo nelidské“. Id.

Ačkoli Andersonův senát připustil, že existuje prostor pro nejistotu, pokud jde o časovou blízkost nebo faktickou souvislost mezi trestnými činy spojenými podle statutárního jazyka, dospěl k závěru, že texaský odvolací trestní soud přiměřeně zúžil takovou posuzovací pravomoc ve svém výkladu a konstrukci jazyka. Id. ve 1222-23.

Podobně i v tomto případě je samotné ustanovení o odsouzení – zabití více než jedné osoby během různých trestných činů, kdy jsou vraždy spáchány na základě stejného plánu nebo způsobu jednání – mnohem konkrétnější než jazyk, který dříve Nejvyšší soud odmítl – 'nesmírně nebo svévolně odporné, hrozné nebo nelidské.' Viz Godfrey v. Georgia, 446 U.S. 420, 432, 100 S.Ct. 1759, 64 L. Ed. 2d 398 (1980).

Jazyk § 19.03(a)(7)(B) funguje jako prvek skutkové podstaty trestného činu. Kromě toho je výklad a konstrukce ustanovení od Texaského soudu pro trestní odvolání dostatečně úzký, aby eliminoval možnost neústavních aplikací. Viz Corwin, 870 S.W.2d na 27-29.

Nejvyšší soud rozhodl, že „[pro účely analýzy vágnosti,... při zkoumání obsahu výroku faktoru je naším zájmem, aby faktor měl nějaké „jádro významu zdravého rozumu..., které by trestní poroty měly být schopen porozumět.“ Tuilaepa v. Kalifornie, 512 U.S. 967, 975, 114 S.Ct. 2630, 129 L.Ed.2d 750 (1994) (citováno Jurek v. Texas, 428 U.S. 262, 279, 96 S.Ct. 2950, ​​49 L.Ed.2d 929 (1976) (White), J. concurr .

Jsme spokojeni s tím, že § 19.03(a)(7)(B) má tak zdravé jádro významu, které jsou poroty schopny pochopit. Corwin nemá v této otázce nárok na osvědčení pravosti, protože nijak zásadně neprokázal, že rozhodnutí státního odvolacího soudu ve věci samé je „v rozporu s jasně stanoveným federálním zákonem, jak rozhodl Nejvyšší soud“. Carter v. Johnson, 110 F.3d 1098, 1103 (5. Cir. 1997), částečně uvolněný z jiných důvodů, --- U.S. ----, 118 S.Ct. 409, 139 L. Ed. 2d 313 (1997).

V souvislosti s tím Corwin tvrdí, že kvůli vágnosti statutárního výroku o trestu nejsou důkazy dostatečné k prokázání, že spáchal sériovou vraždu, jak je definováno zákonem. Corwin připouští, že důkazy jsou dostatečné k podpoře zjištění, že zabil tři ženy způsobem popsaným Texaským trestním soudem, ale tvrdí, že důkazy nemohou být dostatečné ve světle protiústavní vágnosti statutárního jazyka.

Protože jsme již Corwinův argument o vágnosti odmítli, toto tvrzení samo o sobě nemůže podpořit jeho nedostatečnost důkazního argumentu. Corwinova žádost o COA v této záležitosti byla zamítnuta.

D. Představení obrazu a údajných předsudků obžaloby

Konečně Corwin tvrdí, že uvedení Corwinova obrazu a doprovodná prohlášení žalobce ho zbavily jeho ústavních práv na spravedlivý proces a řádný soudní proces. Corwin na žádost odborného instruktora, který pracoval ve věznici, namaloval živý obraz temperou na řeznický papír, který je šest stop vysoký.

Instruktor si obrázek vyžádal jako halloweenskou dekoraci a vystavil ho na svých dveřích. Obraz zobrazuje hadí tělo s lidským trupem. Groteskní tvář postavy má tesáky a její uši se skládají z hadích tesáků a rybích ploutví. Jedna ruka postavy drží zakrvácenou sekeru a druhá drží oddělený skalp. Poblíž postavy hada je useknutá zakrvácená paže. 7

Obžaloba představila obraz jako důkaz budoucí Corwinovy ​​nebezpečnosti. Stát argumentoval:

... Představil to, čemu říkám autoportrét. Skutečný náznak... Předkládám vám, že to ukazuje, co [Corwin] napadne, když je požádán, aby něco vytvořil na svých vlastních zařízeních. Nesledování nebo kopírování nějakého modelu. Přijde s monstrem. To stvoření žije v [Corwin]. Nemáme k dispozici žádný způsob, jak vymítit [sic] toho démona zevnitř [Corwina]. Ale určitě máme způsob, a vy máte způsob, tím, že odpovíte ano a ano na ty zvláštní otázky vymítání [sic] [Corwina] z naší společnosti. Podotýkám, že to je to, co byste měli udělat.

Corwin nenamítal proti prohlášením prokurátora v době, kdy byly učiněny. Texaský soud pro trestní odvolání dospěl k závěru, že obraz byl relevantní pro druhý zvláštní problém - zda Corwin byl pokračující hrozbou pro společnost. Ostatní členové texaského soudu pro trestní odvolání souhlasili s názorem a dospěli k závěru, že přiznání obrazu bylo chybné, ale představovalo neškodný omyl.

Na základě habeas review soud prvního stupně dospěl k závěru, že přiznání obrazu bylo správné. Soud prvního stupně podpůrně rozhodl, že jeho přiznání bylo nade vší pochybnost neškodné.

Nemusíme řešit, zda přiznání obrazu byla chyba. Za předpokladu, aniž bychom rozhodli, že šlo o chybu přiznat malbu, souhlasíme s okresním soudem, že chyba byla neškodná. Corwin nemá nárok na federální úlevu habeas kvůli pokusu o omyl, ledaže 'chyba 'měla podstatný a škodlivý účinek nebo vliv při určování verdiktu poroty'. ' Brecht v. Abrahamson, 507 U.S. 619, 637, 637-38, 113 S.Ct. 1710, 123 L.Ed.2d 353 (1993) (cituje Kotteakos v. Spojené státy, 328 U.S. 750, 776, 66 S.Ct. 1239, 90 L.Ed. 1557 (1946)).

Důkazy proti Corwinovi byly ohromující. Jak je profilováno výše, porota vyslechla silný důkaz, že Corwin zabil tři různé ženy brutálním, příšerným způsobem. Ve světle rozsáhlých a přesvědčivých důkazů o jeho vině docházíme k závěru, že uvedení obrazu, a to ani ve spojení s prohlášeními žalobce, nemělo „podstatný a škodlivý účinek nebo vliv na verdikt poroty“. Protože Corwin nijak zásadně neprokázal popření ústavního práva, nemá nárok na COA v této záležitosti.

E. Prohlášení státního zástupce týkající se možnosti dalších neobjevených obětí

Ve své závěrečné řeči státní zástupce uvedl: 'Myslím, že z důkazů můžete rozumně předpokládat, že je tam více mrtvých žen, o kterých jsme se jen nedozvěděli.' Na Corwinovu námitku soud prvního stupně nařídil porotě, aby komentář ignorovala. Corwin tvrdí, že poznámka prokurátora byla tak škodlivá, že ji nebylo možné vyléčit příkazem. Texaský soud pro trestní odvolání dospěl po přímém odvolání k závěru, že instrukce byla dostatečná k nápravě chyby.

Jak bylo uvedeno výše, důkazy o Corwinových četných zločinech byly ohromující. Vzhledem k těmto důkazům a předpokladu, že porotci se řídí jejich pokyny, Texaský trestní odvolací soud přiměřeně aplikoval zákon na fakta a federální úleva habeas není vhodná. Viz Green v. Johnson, 116 F.3d 1115, 1119-20 (5. Cir. 1997). Corwin nemá v této záležitosti nárok na COA.

F. Kolektivní předsudek z chyb, které jsou individuálně neškodné

A konečně Corwin tvrdí, že i když jednotlivě nepředstavují podstatný důkaz zbavení podstatného ústavního práva, uvedení obrazu, doprovodná prohlášení obžaloby a prohlášení týkající se potenciálu dalších obětí společně tvoří podstatnou ukazující, že byl zbaven v zásadě spravedlivého procesu.

I když se mohou vyskytnout případy, kdy je soubor chyb individuálně neškodný, ale společně zbavují obžalovaného spravedlivého procesu, není tomu tak. Corwin nedokáže prokázat, jak se tyto chyby kombinují, aby dosáhly úrovně podstatného projevu popírání ústavního práva. Corwin nemá z tohoto důvodu nárok na COA.

ZÁVĚR

Z výše uvedených důvodů zamítáme Corwinovu žádost o COA a rušíme odklad exekuce udělený tímto soudem.

*****

1

Když byl Corwin odsouzen, byl tento oddíl kodifikován v § 19.03(a)(6)(B). Pro srozumitelnost budeme odkazovat na novou kodifikaci – § 19.03(a)(7)(B) – jako na ustanovení, podle kterého byl odsouzen

dva

Pub.L. Ne. 104-132, 110 Stat. 1218

3

AEDPA poskytuje:

d) Žádosti o soudní příkaz habeas corpus jménem osoby ve vazbě podle rozsudku státního soudu nebude vyhověno, pokud jde o jakýkoli nárok, který byl posouzen ve věci samé v řízení státního soudu, ledaže by bylo rozhodnuto Nárok

--

(1) vyústilo v rozhodnutí, které bylo v rozporu s jasně stanoveným federálním právem, jak bylo stanoveno Nejvyšším soudem Spojených států, nebo zahrnovalo jeho nepřiměřenou aplikaci; nebo

(2) vyústilo v rozhodnutí, které bylo založeno na nepřiměřeném zjištění skutkového stavu ve světle důkazů předložených v řízení před státním soudem.

(a)

(1) V řízení zahájeném žádostí o vydání habeas corpus osobou ve vazbě podle rozsudku státního soudu se má za to, že zjištění skutkové otázky učiněné státním soudem je správné. Žadatel nese břemeno vyvrátit presumpci správnosti jasnými a přesvědčivými důkazy.

28 U.S.C.A. § 2254 (Sup. 1998).

Při posuzování Corwinovy ​​státní habeas petice soud prvního stupně učinil následující skutková zjištění:

Soud soudně ví a poznamenává, že potenciální porotci v okrese Montgomery mohou být omluveni nebo osvobozeni tím, že vrátí jejich předvolání k porotě úředníkovi s uvedením typu osvobození, které má být uplatněno, nebo poskytnutím dokumentace pro omluvu. Uvedené akce jsou běžně prováděny bez účasti právníků, stran a soudců v dotčených případech

Omluva právně vyňatých porotců nezahrnuje žádné uvážení ze strany soudce ani jakékoli dotčené strany

Ex parte Daniel Lee Corwin, č. 89-05-00404-CR-(1), v 5 (Tex. D. Ct. Montgomery Cty. 10. března 1997

5

391 U.S. 510, 522, 88 S.Ct. 1770, 20 L.Ed.2d 776 (1968) (tvrdí, že „rozsudek smrti nelze vykonat, pokud porota, která jej uložila nebo doporučila, byla vybrána vyloučením veniremen z důvodu jednoduše proto, že vyjádřili obecné námitky proti trestu smrti nebo projevil svědomité nebo náboženské zábrany proti jejímu přičinění“)

6

Na voir dire, Northam učinil následující prohlášení:

Otázka: A později, v reakci na otázky pana Speerse, zda byste vy osobně mohl vynést rozhodnutí, které by mohlo vést k trestu smrti, pokud se nemýlím, jste začal říkat, že by to pro vás bylo velmi obtížné. ; Je to pravda?

A. Ano.

Otázka: Pak, myslím, slyšel jsem, že jste také řekl, že ve své vlastní mysli byste pravděpodobně změnili důkazní břemeno, jinými slovy, než abyste přiměli pana Speerse nebo stát prokázat svůj případ nade vší pochybnost, že , ve vaší vlastní mysli, vyžadovalo by to větší břemeno, než byste na tyto otázky mohli odpovědět ano?

A. Ano. Více než rozumné.

Q. Dobře. Jaký z toho máš pocit? Jen vám upřesňuji, že takový je zákon, jak předpokládám, že vám bude předložen. Máte stále ty stejné pocity, že byste – bez ohledu na tyto pokyny a ten zákon, že byste použili nějaký jiný standard? Samozřejmě mám na mysli to, co jste řekl o tom, že musíte být absolutně přesvědčeni, nebo slova v tomto smyslu, a že byste se neřídili standardem přiměřených pochybností.

A. To mi dělá problém. No, musel bych být opravdu hodně přesvědčený.

Otázka: Znamená to, že byste byl, musel byste být přesvědčen nade vší pochybnost, nebo co to znamená?

A. Nade vší pochybnost o sobě, ano.

Otázka: No, jen se chci ujistit, že rozumím tomu, zda jste ochotni – a teď mějte na paměti, že bych nechtěl, a zákon nevyžaduje, aby osoby, které se nemohly řídit zákonem, byly součástí poroty . Takže, když mi teď řeknete, že jste se nemohli řídit zákonem, pak bych vás nestavěl do pozice, kdy byste musel porušovat své svědomí nebo způsobit strašlivý problém právníkům nebo kraji.

Odpověď: Zákon, jak je definován, bych se musel řídit svým vlastním svědomím, což by s tím mohlo být v rozporu.

Otázka: Říkáte, že by to mohlo být v rozporu, ale pokud vám dobře rozumím, vaše svědomí by bylo v rozporu, protože jste nám řekl, jak věřím, že to nade vší pochybnost nestačí. Muselo by to být silnější?

A. Správně, ano.

Q. To mi říkáš?

A. Ano.

Q. Dobře.

Otázka: Dobře, a z čeho to celé pramení, celá tato diskuse je skutečnost, že když jste byli včera dotázáni, zda se můžete osobně účastnit rozhodnutí, která by mohla způsobit uložení trestu smrti, jak vám rozumím, řekli jste nám že jsi měl v jednu chvíli pocit, že nemůžeš?

A. Správně.

Otázka: Cítili jste, že ačkoli jste neměli žádné velké námitky proti zákonu o kapitálové vraždě, když se to týkalo vás osobně--

A. Správně.

Q. -- pokud se nemýlím -- jako věc svědomí

A. Ehm.

Q. --že jste si nemyslel, že byste to osobně dokázal?

A. Správně.

Cítíte se tak dodnes?

A. Stále cítím, že je to pro mě velká otázka a nemohu vám na ni absolutně odpovědět, že bych to skutečně mohl udělat.

Q. Dobře.

A. Po dlouhém přemýšlení jsem si uvědomil, že nevím, že bych mohl.

7

Obraz je přetištěn na Corwin v. State, 870 S.W.2d 23, 40 (Tex.Crim.App.1993) (en banc)